Nejčernější černá debutuje na budově v olympijském Pchjongčchangu

613

Před šesti lety startup Surrey Nanosystems (SNS) představil Vantablack – barvu, která absorbuje 99,9 % světla. Dnes už víme, jak barva vypadá na budově.

Nejnovější projekt londýnského architekta Asifa Khana, pavilon automobilové společnosti Hyundai na olympijských hrách, působí jako z daleké budoucnosti. Jedná se o estetický experiment a také o ukázku technických možností nanometrických materiálů. Khan budovu nazval „oknem do hlubin vesmíru“.

Budova o rozloze 1 208 čtverečních metrů a výšce 10 metrů je spíše skladem a je součástí nevděčného, ale kritického aspektu olympijských her: sponzorovaných zážitků (Khan navrhl také pavilon pro Coca Colu na olympijských hrách v Londýně v roce 2012 a další pavilon pro ruský telekomunikační gigant MegaFon na olympijských hrách v Soči v roce 2014). Nejnovější pavilon architekta v olympijském parku v Pchjongčchangu je sponzorován společností Hyundai. Společnost tvrdí, že struktura má reprezentovat vodíkové palivové články. Černá fasáda představuje vesmír – původ vodíku – a interaktivní vodní kapky uvnitř budovy jsou inspirovány jednotlivými molekulami vodíku a technologií, která stojí za novým vozidlem Hyundai s palivovými články.

Dáme-li podnikání a sponzoring stranou, je Khanova budova pozoruhodná i z jiného důvodu: je to první architektonické uplatnění nového materiálu startupu Surrey Nanosystems. Surrey je tvůrcem Vantablacku, široce propagovaného materiálu původně určeného pro satelity. Vantablack není úplně barva, je to hustá vrstva, tvořená uhlíkovými nanotrubkami, která absorbuje 99,9 % veškerého světla. Nejčastěji bývá srovnávána právě s černou díru.

Netradiční optické efekty Vantablacku okamžitě vyvolaly zájem umělců a internetu. Umělec Anish Kapoor získal exkluzivní práva na užívání technologie v umění, přestože startup Surrey původně vyvinul povlak pro technické účely. Míra pozornosti a odezva od uměleckého světa a dalších průmyslových odvětví utvrzuje společnost, aby vyvíjela celou řadu „super-černých“ povlaků na bázi Vantablacku. „Jsem si celkem jist, že je to největší kontinuální otevřený nanostrukturní absorbér, který kdy vznikl,“ uvedl technický ředitel Surrey Ben Jensen.

Vantablack si jen tak koupit a namalovat nemůžete. SNS musí být do celého procesu aplikace vysoce hořlavé kapaliny zapojena. Barva je aplikována postřikovou metodou pod dohledem společnosti. Budovu potáhl tým britských a korejských malířů, kteří byli proškoleni přímo společností SNS. Podle Jensena bylo třeba velké adaptace na extrémní vítr, sníh a teploty, které v korejském Pchjongčchangu v zimě často klesnou hluboko pod nulu (jen si představte nanášení nanotrubic na 10 metrů vysokou stěnu ve sněhové bouři).

O tom, jak se Vantablack zapojí do světové architektury, určitě uslyšíme v příštích několika letech vícekrát. Sledujte náš Instagram a nenechte si ujít žádnou novinku.

Zdroj: www.fastcodesign.com/90160002/the-worlds-blackest-black-makes-its-debut-on-a-building